Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

neděle 26. února 2012

4. Kampeličky byly v čele zemědělského družstevnictví.


Pozemková reforma uskutečněná po první světové válce svým způsobem výrazně zasáhla do života venkova. Na malých výměrách (průměr 1,2 ha) pozemků, které domkáři a zahradníci (chalupníci) dostávali, se zbohatnout nedalo, zajišťovaly však dostatečnou výrobu potravin pro spotřebu domácností. Tím se z velké části utlumily sociální problémy, což se projevilo i v zájmu vesnického obyvatelstva o politiku. Agrárníci sice na venkově posílili, ale i dostali nové protivníky v národních socialistech. Sociální demokracie na venkově měla jen malou podporu, rovněž komunisté (po odštěpení od sociální demokracie), i když celostátně patřili k nejúspěšnějším stranám.
(Na snímku MUDr. Cyril Kampelík)


Zemědělská družstva začala původně vznikat jako svépomocné rolnické organizace. Základ zemědělského družstevnictví tvořila úvěrní družstva,v čele s kampeličkami a raiffeisenkami.
Záložny v našich zemích mívaly koncem devatenáctého a v první polovině dvacátého století velmi dobré jméno mezi lidmi, protože se jim úspěšně podařilo vyhnat ze společnosti lichvu. Jejich vznik si vynutila doba, v níž velké banky odmítaly poskytovat služby nižším a středním vrstvám obyvatelstva.

První živnostenskou záložnu v Čechách založil v roce 1858 živnostníkJ.Pláteník ve Vlašimi. Vzorem mu byl peněžní ústav H.Schulze v Sasku. Následovalo jejich rychlé rozšíření po celé zemi. Vznikaly ze svépomocných spolků, a půjčky poskytovaly jen svým členům, přičemž se úrok zvyšoval jen o režijní náklady. Členové ručili za hospodaření družstva buď svým vkladem nebo veškerým jměním.
Na venkově vznikly peněžní ústavy podle vzoru záložny založené v Porýní rolníkem T.W.Reiffeisenem. U nás byl velkým šiřitelem tohoto druhu peněžnictví kuklenský lékař F.C.Kampelík, podle něhož byly tyto družstevní spolky pojmenovány. Členové kampeličky pocházeli jen z jedné obce nebo farnosti, za záložnu ručili veškerým svým jměním.
Vklady kampeličky přijímaly i od nečlenů, ale půjčky poskytovaly jen osobám dobře v obci známým. Mimo přiměřených půjček svým členům obstarávaly výhodné nákupy (uhlí, stavební materiál, hnojiva atd.) Správa kampeličky byla dobrovolná, bezplatná, pouze pokladník dostával odměnu za úřední hodiny (většinou nedělní). Hospodaření kampeliček však nebylo nekontrolovatelné - zákonem stanovenou revizi prováděl svaz kampeliček.

Budova kampeličky.

Poúnorový režim, s centrálně řízeným hospodářstvím, který nepřál žádným spolkům, záložny rychle zlikvidoval. Ani polistopadové tempo doby, restituce, privatizace, transformace a především megalomanie zakořeněná v myšlení politiků a ekonomů nevytvořily podmínky pro obnovení a vznik malých peněžních družstev.(R.F.16.11.2006)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.