Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

sobota 5. května 2018

Javoříčko, oběť partyzánské války


Trochu ve stínu začátku pražského povstání stojí výročí jiné válečné události, která se rovněž odehrála na našem území. V sobotu 5. května 1945 byla zničena vesnice Javoříčko. Příčinou bylo, že se v ní usadili  sovětští partyzáni.

Partyzáni přímo v Javoříčku měli svůj štáb. V noci z 19. na 20. března uštědřili výprask několika obyvatelům, kteří údajně veřejně mluvili o partyzánech. Lidé se partyzánů báli a pociťovali k nim odpor, mimo jiné proto, že v noci z 8. na 9. března přepadli v nedalekém Kadeříně hajného Bohumila Švece a po krutém výslechu jej oběsili. Ve vsi si navíc počínali jako by v ní byli pány. Pohybovali se po osadě a zúčastnili se dokonce taneční zábavy v sousední obci.

Němka Hilda Victorová, na rozdíl od svého manžela, jenž udržoval přátelské styky s příslušníky olomouckého gestapa, se snažila svým spoluobčanům pomáhat. Včetně toho, že za ně byla ochotna intervenovat u gestapáckých přátel svého manžela, a včetně toho, že sama aktivně spolupracovala s partyzány. Nic z toho jí však bohužel život nezachránilo. A smrt její i jejích dětí přišla právě od těch, kterým věřila.

K tragédii v javoříčské myslivně došlo v pozdních večerních hodinách z 9. na 10. dubna. Partyzánům ten večer chyběl jejich velitel Fursenko. V myslivně zatím značně opilý partyzán Grigorij Litviško obvinil Hildu Victorovou ze zrady. Nakonec vytáhl zbraň a Hildu i její dvě malé děti Hennelore a Malfreda zastřelil.

Ostatní partyzáni, aby zahladili stopy, zapálili myslivnu. Litviškovo vraždění vraždění nezabránil  ani velitel Fursenko. Naopak svěřil mu dva Armény, co se k němu přidali. Litviško vzápětí oba Armény v domě Adolfa Pospíšila zastřelil. Zastřelil i Václava Dostála, jenž se jich zastával. Jeho další obětí se pak stal ještě starosta Veselíčka František Malínek, který přijel s hasiči z Veselíčka hasit hořící hájovnu. Ostatní hasiče zahnal opilý partyzán střelbou.

Zpráva o partyzánském řádění dorazila i na gestapo. Přijel velitel olomouckého gestapa s několika muži SS. Prohlíželi si pozůstatky řádění ruského partyzána a vyslýchali. Ptali se, kdo co viděl. Dostavil se vyšetřovatel a velitel hradu Bouzov Obersturmbannführer SS Emil Büchse s několika dalšími příslušníky SS.

Rozkazem státního ministra pro Čechy a Moravu Karla Hermanna Franka z 21. dubna 1945 se okresy Olomouc, Litovel a Prostějov dostaly do bojového pásma skupiny německých armád Střed. Vyhláška ze 3. května, platná pro okres Litovel, pak oznamovala, že za každého mrtvého německého vojáka bude zastřeleno 10 osob z řad místního obyvatelstva.

V pátek 4. května tak dorazila na hrad Bouzov část protipartizánského komanda pod velením SS-untersturmführera kriminálního komisaře Egona Lüdemanna o síle 60 až 80 mužů. Okolo dvaadvacáté hodiny se u mostu v Javoříčku střetl tento průzkum s partyzány. Došlo k další přestřelce, v níž Němci přišli o tři muže, z toho o dva ruské příslušníky SS.

Byla to zřejmě ta kapka, která rozhodla o javořické katastrofě. Lüdemann si ještě v noci ze 4. na 5. května vyžádal posily a se silou 225 mužů  obklíčil Javoříčko.

Poté, co uzavřeli osadu ze všech stran, prošli vojáci dům od domu, všechny obyvatele vyhnali ven, oddělili ženy a děti, které musely musely vyhnat ze stájí dobytek a opustit vesnici. Potom zastřelili 38 místních mužů. Po lidech přišla řada na domy. Nacisté je ničili pomocí granátů a pancéřových pěstí, zbylé zapalovali. Z celkového počtu 34 domů se zachovala pouze škola, jeden obytný dům, kaplička a jedna stodola.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.